Dítě vylilo vodu na zem – nespěchejte utírat louži, raději mu připomeňte, kde si může vzít papírovou utěrku nebo hadr. Aby se dítě naučilo dělat vlastní rozhodnutí a umělo vyvodit důsledky, je potřeba, aby si rodiče zvykli pokládat mu nápomocné otázky a nedávali hned přímé pokyny a hotové algoritmy, jak má postupovat.
Podporujte samostatnou hru
Nechte dětem prostor sami pro sebe, buďte pozorovatel.
To je bude motivovat k vymýšlení her, světů a nestandardnímu trávení volného času. Také dětem dovolte se trochu nudit a nesnažte se hned na první „nudím se“ nabídnout seznam činností, jak se zabavit. Někdy je třeba říct: „No, trošku se nuď. “ A neuplyne ani pět minut, jak si najdou nějakou zábavu. První nezávislost dítěte – to je nezávislost ve hře.
Dovolte jim dělat chyby
Dítě skládá svou první stavebnici. Jako starší víte, že se určitě zmýlí, a vynechá důležitý dílek. Přece jenom ovládněte svoji touhu zasáhnout a složit model, jak by to mělo být správně. Pouze pokud se dítě zmýlí a udělá chybu, tak se naučí najít východisko ze složitých situací a napravovat své omyly. Zasahujte pouze v případě, když je vaše pomoc nezbytná a dítě si o ni samo řekne. V ostatních případech můžete být hrdí na to, že vám řekne „já to zvládnu sám“.
Chvalte za projevenou iniciativu
Děti samostatně umyly nádobí, dobrovolně se nabídly prostřít stůl, poprvé se udržely na hrazdě, sjely ze skluzavky, na kterou se bály vylézt několik let, přišily knoflík ke košili – sdílejte s nimi radost společně. Nepoukazujte na prach, který někde v rohu zůstal a také na knoflík, který přišily trochu nakřivo, naopak hned je pochvalte za to, že chtějí něco udělat samy. Dítě, které aspoň jednou pochválili a které cítí, že je důležité, protože udělalo něco užitečného, bude rozhodně chtít prožít ten pocit znovu.
Nezasahujte do každého rozhodnutí
Dětské konflikty je třeba nespouštět z očí, přesto je ale také nutné dát účastníkům nejprve možnost vyřešit je samostatně. Pociťte ten okamžik, kdy je potřeba zasáhnout a hádající se děti od sebe rozdělit. Ale pokud jde o slovní hádku nebo neumí-li se děti podělit o hračku, nechte je zvládnout danou situaci samostatně. V opačném případě některé z nich bude pokaždé volat o pomoc dospělé a využívat toho. Teď se učí řešit hádky se svými vrstevníky během jednoduché hry, v dospělém životě jim tato zkušenost pomůže najít východisko z konfliktních situací s kolegy, vedením, členy rodiny.
Berte děti vážně
Vnímejte pozorně názory dětí, aby se v budoucnu nemusely stydět poprosit o pomoc a věděly, že se jejich problémy nebudou brát na lehkou váhu. Děti důvěřují dospělým, kteří se k nim chovají s úctou, poslouchají je, komunikují s nimi jako rovný s rovným, nepoužívají dětskou řeč, neprovokují je a nevysmívají se jim.
Udržujte doma takové prostředí, které bude vhodné pro samostatnou činnost:
Nízké skříně, ze kterých dítě může samo vyndat oblečení, háčky na bundy a kabáty ve výšce očí, zubní kartáček a mýdlo v dostupné výšce, možnost vzít si jablko ze stolu samostatně nebo jej snadno umýt – postavit k umyvadlu speciální schodek, a pokud možno uspořádat byt takovým způsobem, aby děti nemusely pokaždé prosit dospělé o pomoc se základními potřebami.
Diskutujte s dětmi ohledně dospěláckých věcí
Užitečné věci se lze naučit během každodenních situací: Jak vložit potraviny na pokladní pás v supermarketu, platit za jízdné v hromadné dopravě, kam vyhazovat odpadky. Vyjděte dětem vstříc, když budou chtít poprvé nakrájet salát nebo rozmixovat dortový krém. Nechte děti, ať jsou v obraze, co se týče domácích povinností: ať vám posvítí baterkou, když zapisujete hodnoty jističů, ať s vámi jdou do banky zaplatit účty nebo na poštu odeslat zásilku.
Udržujte určité povinnosti v domácnosti:
V každé rodině se rozhoduje o tom, jaké povinnosti to budou: ustlat si postel, umýt podlahu ve svém pokoji, vyčistit akvárium – dítě musí mít svůj cit pro zodpovědnost a bylo by nejlepší, kdyby do něj dospělí příliš nezasahovali.
Na cestě k tomu, aby rodiče dítěti pomohli stát se nezávislým, může překážet rodičovská zaneprázdněnost a každodenní spěch.
Je určitě snazší obléci dítě, než čekat 10 minut, je jednodušší ustlat postel za něj, jelikož to uděláte pořádně a tak, jak se vám to líbí, a samozřejmě ve srovnání s dětmi připravíte mnohem rychleji sendvič. Avšak právě to je ten případ, kdy vám spěch škodí: dítě musí pochopit, že jsou věci, které zvládne udělat naprosto sám a udělat to skvěle.
